Sbírka mých falešných úsměvů

6. července 2016 v 12:29 | Karla |  TÉMA TÝDNE




Musím se přiznat, že já rozdávám falešné úsměvy. Neříká se mi to lehce, není to totiž nic k chlubení, ale je to tak. Když o tom přemýšlím, tak mám dokonce hned několik typů falešných úsměvů. Vlastně jsem si je rozdělila do několika kategorií.


První kategorií jsou falešné úsměvy pracovní. Těch asi rozdám nejvíc.

Nejčastější falešný úsměv si nasazuji v okamžiku, kdy mi zákazník přijde opětovně pozdě. V tu chvíli se falešně usměji a řeknu: "to je v pořádku, stát se to může každému". Ano, stát se to sice může každému, ale nesmí se to stát pravidlem.

Další falešný úsměv s větičkou: "nevadí, nic se neděje, a kdy jindy se vám to hodí" nasazuji v okamžiku, kdy mi zákazník chvilku před objednanou hodinou zavolá, že nestihá. Opět se to může stát každému, ale opět to nesmí bývat často. A ne, že se nic neděje, děje se hodně. Děje se to, že sedím v práci zadarmo a jediné, co by minimalizovalo toto riziko a finanční ztrátu je vyšší cena za služby. Ale to už je zase jinačí úvaha.

A poslední falešný úsměv s troškou jedovatosti uštědřuji zákazníkovi, který se bez omluvy nedostaví v objednaný čas a při příští návštěvě dělá, že se nic nestalo.



Druhou kategorií falešných úsměvů tvoří falešné úsměvy sousedské.

Znáte to, přijde vytoužený víkend a vy se s vidinou klidné a pohodové neděle posadíte s kávičkou na klidné terase a najednou se ozve sousedské "ahoj, promiň, jdu sekat trávu, nebo řezat dřevo, nebo bourat garáž, nebo stavět cokoli". Ano, má na to právo, potřebuje to udělat a já vlastně taky občas rámusím, takže si nasadím jemně falešný úsměv a řeknu: "nevadí, v pohodě, je to potřeba".



Třetí kategorii tvoří falešné úsměvy rodinné.

Sem, musím přiznat, patří pouze úsměvy určené mé tchýni a tchánovi. Což neznamená, že je nemám ráda, ale oni prostě dokáží velmi často vnucovat své názory a snaží se mi stále dirigovat a řídit můj a náš rodinný život.



A do poslední kategorie patří falešné úsměvy ostatní, do nichž patří všechny ty rádoby slušné úsměvy při každé nepříjemné situaci. Třeba při velmi, velmi, velmi dlouhém čekání u doktora, na úřadech, při předbíhání v obchodě, kině atd. Však to znáte. Jen mě dost často napadá, kde už končí slušnost a začíná blbost.


Ale když o tom přemýšlím ještě víc, tak bude asi chyba ve mně. Budu se muset zřejmě vrátit do mladších, možná ne tak velmi zodpovědných let, kdy jsem hned věděla, že je mi to, co se děje, úplně fuk a můžu se tomu od plic zasmát, nebo mě to, teď se omlouvám za nehezké slovo, sere tak, že musím zjednat pořádek a tím se vlastně vyhnu všem falešným úsměvům.



Tak přeji hodně síly a pěný den Usmívající se
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sugr Sugr | E-mail | Web | 6. července 2016 v 13:13 | Reagovat

Až se budeš vracet do těch mladších let, vezmeš mě prosím sebou? :-)

2 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. července 2016 v 16:40 | Reagovat

Karlo, to nejsou falešné úsměvy. To je u slušného člověka spíš obranný úsměv. Ne vždy se člověku chce usmívat, ale namísto toho, že by se zamračil a řekl upřímně tam , kde to opravdu vadí-třeba u toho, kdo  se objednal a nepřišel vůbec bez omluvy - kdybyste tgo dal vědět, mohla jsem objednat někoho jiného, musela jsem odmítnout dva lidi, se usměješ rozpačitě, slabošsky. To je ovšem osud všech obsluhujících: náš zákazník- náš pán, on by po druhé přijít nechtěl-třeba.

3 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 6. července 2016 v 16:44 | Reagovat

K té tchyni a tchánovi: ZKus někdy odporovat a bez úsměvu. Když  mi do čehosi začala tchyně na dovolené mluvit a doporučovat co bych měla udělat, tak jsem jí bez úsměvu řekla, že to dělám takto vždycky a nebudu to měnit. Zarazila se a pak už nikdy připomínky neměla. Já jsem jí taky do ničeho nemluvila a proto nyní nemluvím ani mladým do jejich života. Ptají se mne většinou jen na případný recept, co jim u nás chutnalo, tak ochotně sdělím, ale jinak nic.:o)

4 Fredy Fredy | Web | 6. července 2016 v 17:27 | Reagovat

hezký blog, zvu tě na svůj :-)

5 Robka Robka | Web | 6. července 2016 v 17:34 | Reagovat

To je dáno výchovou. Jsme naučení nedávat najevo své pocity a skrývat všechno za masku slušnosti. Třeba u dětí, tam je to přirozené - pokud se jim něco nelíbí, řvou, pokud líbí, smějí se. Žádné dítě, kterému se něco nelíbí, se nesměje. To jen my jsme tak naučení, abychom si nikoho nenahněvali. Nejvíc to platí asi pro ženy, muži jsou v tomto ohledu mnohem otevřenější. Také s tím bojuji a říkám si, kde končí slušnost a kde začíná to, že sebou nechám orat.

6 valin valin | E-mail | Web | 6. července 2016 v 17:54 | Reagovat

Tak to je opravdu dokonalý přehled všech druhů úsměvů. Já jich tolik zdaleka nemám a čím jsem starší, tím víc mám pocit, že když je mi někdo velmi nepříjemný, nemusím se na něj přece vůbec usmívat. Ovšem mám štěstí, že ke své práci žádné falešné úsměvy nepotřebuji...

7 Leri Goodness Leri Goodness | Web | 6. července 2016 v 18:43 | Reagovat

S těmi falešnými úsměvy mi to nikdy moc nešlo, možná kvůli tomu, že jsem byla vždycky až moc upřímná a dávala (a stále dávám) extrémně najevo přesně to, co si myslím. Někdy je to až ke škodě...

8 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 6. července 2016 v 19:20 | Reagovat

Já falešné úsměvy moc nerozdávám, spíš mám takové "jejda" úsměvy, když je někdo  trapné situaci nebo já sama.
Občas mi to mamka připomíná, že jsem někdy až moc upřímná :D

9 Intuice Intuice | E-mail | Web | 7. července 2016 v 8:56 | Reagovat

Moc falešných úsměvů nedávám. Spíše se tvářím přirozeně a asi to lidé kolem mne vždy nechtějí.

10 Ježurka Ježurka | Web | 7. července 2016 v 13:51 | Reagovat

Když se tak zamyslím i já nad sebou, v situaci, když mi něco vadí, se neusmívám. Pokud je to hodně zlé, tak se tedy ani nemračím, ale většinu života jsem byla za rebelantku, nebo-li co na srdci, to na jazyku. Taky to není vždycky ono. Ale většinou si teď představuji situaci z té druhé - lepší stránky.

11 Meduňka Meduňka | E-mail | Web | 10. července 2016 v 13:16 | Reagovat

Asi se do těch mladších let začínám vracet, neboť se mi daří čím dál víc nepříjemností přejít s úsměvem :)
Přiznám se, že i falešné se u mne najdou, a to ve všech kategoriích.
Karlo, bezva článek do výběru TT :)

12 Maruš - Fukčarinka Maruš - Fukčarinka | Web | 11. července 2016 v 19:12 | Reagovat

Razím heslo - s úsměvem jde vše lépe a světe div se ono to funguje.

13 Janinka Janinka | E-mail | Web | 12. července 2016 v 15:43 | Reagovat

Jediný falešný úsměv, který používám, je na mou tchyni. Ale už to mám natrénované, je tak falešný, až vypadá jako upřímný. A to tchyni asi dost vytáčí a mně hřeje :-D.

14 Natty Natty | Web | 12. září 2016 v 6:21 | Reagovat

Kájo, já falešné úsměvy nerozdávám - buď jsi mi sympatická nebo, ne a podle toho dávám dar nejcennější - úsměv. Výraz člověka odpovídá jeho myšlení, potažmo chování. Úsměvem nejčastěji vyjadřuji vlastní emoce v tu danou chvíli - většinou radost a spokojenost. Pěkné dny.

15 Júnový kvet Júnový kvet | Web | 18. září 2016 v 19:41 | Reagovat

obdivuhodne, Karla, že dokážeš rozdávať úsmevy aj tam, kde by som napríklad ja nedokázala. inak, pekne napísaný a ľahko čitateľný článok :)

16 Ruža z Moravy Ruža z Moravy | E-mail | Web | 29. července 2017 v 13:17 | Reagovat

Po přestávce a znovu přečtení článku, musím konstatovat, že úsměvy už tak nerozdávám. Výrazem obličeje, pohledem  spíš dám najevo, co cítím. Někdy je to kamenná tvář, občas vyčítavý pohled, rozpačitý úsměv. Nebo jen takové pousmání, to stačí kolikrát vyjádřit pocity víc. Co je fakt, ze tří snach se na mne usmívá jen jedna, ty druhé dvě- pokud je příležitost-setkání - se tváří podle své nálady, na nějaké docílení dojmu si nehrají. Je to nakonec lepší. Prostě se k sobě chováme slušně a hotovo. U té jedné někdy vycítím, že chce být milá, beru to, protože se vidíme opravdu málo a hlavně, že se mají rádi s našimi syny a svými dětmi, ne? Navíc mají své rodiče ty ženy v domě, takže já jsem jen taková ta host -babička.

17 VbwgxThiste VbwgxThiste | E-mail | Web | 5. října 2017 v 7:00 | Reagovat

1 hr payday loans - https://paydayllae.com/
of payday loan <a href=https://paydayllae.com/>best payday loans</a> ’

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Nekopírujte mé texty a fotografie.